Půda – zdravá, živá, úrodná

Zář 1, 2015

U příležitosti Mezinárodního roku půdy vyšla kniha Půda – zdravá, živá, úrodná autora Radomila Hradila. Je počinem, který ocení nejen příznivci udržitelného zemědělství. Statě a pojednání významných zemědělských odborníků, biologů, lékařů a filozofů i běžných zemědělců vytvářejí unikátní záznam proměny našeho pohledu na význam půdy za poslední dvě století.

Rok vydání: 2015
Tématické oblasti: Půda a evidence půdy
ISBN: 78-80-87635-31-5
Vydavatel Bioinstitut, o.p.s.

Kniha je fascinujícím důkazem toho, jak nástup racionality dokázal během relativně krátké doby proměnit postoj společnosti k něčemu po staletí tak pevnému a neměnnému jako je celostní vnímání země jako „živé hmoty“ a jejího významu v našich životech. Jejím cílem je poukázat na náš současný postoj k půdě, který ve snaze o co největší objektivizaci postupně vede k nutnému odcizení, zároveň pak také čtenářům představuje osobnosti, které dokázaly z tohoto technicistního proudu vystoupit. Převážně chronologicky jsou zde seřazeny texty a přednášky od vědců, zakladatelů a průkopníků různých směrů ekologického zemědělství či půdoznalců od počátku 19. století až po současnost. Většina z nich upozorňuje na dopady, které má intenzivní průmyslové zemědělství, a hledá cesty, které lépe naplňují pojetí půdy a její úrodnosti jako živé hmoty.

Kniha čtenáře vede vývojovým myšlenkovým kruhem, od celku k detailu a zpět. Dočtete se zde o počátcích zemědělské vědy, která se poprvé snaží postihnout význam půdy pro růst rostlin, seznámíte se zde s humusovou teorií Albrechta Thaera, teorií vyčerpávání půdy a náhradou živin Justuse Liebiga či přelomovou a téměř zapomenutou prací Charlese Darwina o významu žížal pro vznik ornice. Detailní život v orné půdě popisuje ve dvacátých letech Raoul Francé, význam kořenového systému ve třicátých letech Howard J. Dittmer. V době sílící technizace prezentuje poprvé Rudolf Steiner v roce 1924 svou teorii půdy jako živého orgánu a dává tak základ biodynamickému zemědělství a následně budoucímu rozvoji dalších alternativních zemědělských přístupů. Mezi další významná jména v knize zastoupená patří Albrecht Howard, Eve Balfourová, Hans Peter Rusch, Franz Sekera, Wilfried Hartl či Vandana Shiva.

Řada textů, přestože jsou mnohdy považovány za přelomové, nebyla nikdy přeložena a v knize tak slaví svou českou premiéru. Je z nich patrné, jak těžké bylo pro vědce počátku 19. století zaujmout k půdě ryze racionální postoj a jak obtížné je dnes, v době vysoce rozvinutého průmyslového zemědělství, tento racionální postoj měnit. Autorem předmluvy je Jiří Urban, jeden z průkopníků ekologického zemědělství a v současné době ředitel Sekce rostlinné výroby v ÚKZÚZ. Knihu vydalo u příležitosti Mezinárodního roku půdy nakladatelství Fabula ve spolupráci s Bioinstitutem o.p.s.

O autorovi
Radomil Hradil vystudoval fytotechnický obor, specializaci Integrovaná ochrana rostlin na Vysoké škole zemědělské v Brně (dnes MZLU). V současné době se věnuje překladatelské, vydavatelské a publikační činnosti. Je autorem řady knih zabývajících se životním prostředím a duchovní tématikou.