Půda – zdravá, živá, úrodná
U příležitosti Mezinárodního roku půdy vyšla kniha Půda – zdravá, živá, úrodná autora Radomila Hradila. Je počinem, který ocení nejen příznivci udržitelného zemědělství. Statě a pojednání významných zemědělských odborníků, biologů, lékařů a filozofů i běžných zemědělců vytvářejí unikátní záznam proměny našeho pohledu na význam půdy za poslední dvě století.
Kniha je fascinujícím důkazem toho, jak nástup racionality dokázal během relativně krátké doby proměnit postoj společnosti k něčemu po staletí tak pevnému a neměnnému jako je celostní vnímání země jako „živé hmoty“ a jejího významu v našich životech. Jejím cílem je poukázat na náš současný postoj k půdě, který ve snaze o co největší objektivizaci postupně vede k nutnému odcizení, zároveň pak také čtenářům představuje osobnosti, které dokázaly z tohoto technicistního proudu vystoupit. Převážně chronologicky jsou zde seřazeny texty a přednášky od vědců, zakladatelů a průkopníků různých směrů ekologického zemědělství či půdoznalců od počátku 19. století až po současnost. Většina z nich upozorňuje na dopady, které má intenzivní průmyslové zemědělství, a hledá cesty, které lépe naplňují pojetí půdy a její úrodnosti jako živé hmoty.
Kniha čtenáře vede vývojovým myšlenkovým kruhem, od celku k detailu a zpět. Dočtete se zde o počátcích zemědělské vědy, která se poprvé snaží postihnout význam půdy pro růst rostlin, seznámíte se zde s humusovou teorií Albrechta Thaera, teorií vyčerpávání půdy a náhradou živin Justuse Liebiga či přelomovou a téměř zapomenutou prací Charlese Darwina o významu žížal pro vznik ornice. Detailní život v orné půdě popisuje ve dvacátých letech Raoul Francé, význam kořenového systému ve třicátých letech Howard J. Dittmer. V době sílící technizace prezentuje poprvé Rudolf Steiner v roce 1924 svou teorii půdy jako živého orgánu a dává tak základ biodynamickému zemědělství a následně budoucímu rozvoji dalších alternativních zemědělských přístupů. Mezi další významná jména v knize zastoupená patří Albrecht Howard, Eve Balfourová, Hans Peter Rusch, Franz Sekera, Wilfried Hartl či Vandana Shiva.
Řada textů, přestože jsou mnohdy považovány za přelomové, nebyla nikdy přeložena a v knize tak slaví svou českou premiéru. Je z nich patrné, jak těžké bylo pro vědce počátku 19. století zaujmout k půdě ryze racionální postoj a jak obtížné je dnes, v době vysoce rozvinutého průmyslového zemědělství, tento racionální postoj měnit. Autorem předmluvy je Jiří Urban, jeden z průkopníků ekologického zemědělství a v současné době ředitel Sekce rostlinné výroby v ÚKZÚZ. Knihu vydalo u příležitosti Mezinárodního roku půdy nakladatelství Fabula ve spolupráci s Bioinstitutem o.p.s.
O autorovi
Radomil Hradil vystudoval fytotechnický obor, specializaci Integrovaná ochrana rostlin na Vysoké škole zemědělské v Brně (dnes MZLU). V současné době se věnuje překladatelské, vydavatelské a publikační činnosti. Je autorem řady knih zabývajících se životním prostředím a duchovní tématikou.