Český trh s biopotravinami roste. K mainstreamu ale stále chybí pravidelnější nákupy

Český trh s biopotravinami v roce 2024 opět rostl. Podle Ministerstva zemědělství ČR dosáhl celkový obrat včetně vývozu 13,27 mld. Kč, domácí spotřeba vzrostla na 8,51 mld. Kč a podíl biopotravin na celkové spotřebě potravin a nápojů se zvýšil na 1,87 %.

Bio tak postupně opouští pozici okrajového segmentu, přesto zůstává spíše doplňkovou volbou. Hlavní problém už podle MZe neleží v nabídce, ale v domácí poptávce. Český trh je navíc výrazně závislý na dovozu, zatímco část tuzemské produkce, například bio hovězí maso, míří na export.

Největší potenciál má veřejné stravování

Ekologičtí zemědělci vidí velkou příležitost ve školách, nemocnicích a dalším veřejném stravování. Právě zde by mohl vzniknout stabilnější odbyt pro české producenty. Pomoci má také lepší propojení farmářů s odběrateli, rozvoj regionálních dodavatelských sítí a posílení domácího zpracování.

Podle Pro-Bio Svazu ekologických zemědělců je přitom nabídka dostatečně široká, problémem je spíše její propojení s odbytem. Obchodníci zároveň upozorňují na nedostatek české produkce v některých kategoriích, zejména u ovoce a zeleniny, a na nedostatečné zpracovatelské a skladovací kapacity.

Bio nakupuje mnoho domácností, ale jen občas

Data Medianu ukazují, že biopotraviny mají široký zásah, jejich pravidelný nákup je však stále nízký. Bio maso pravidelně kupují jen asi 3 % zákazníků, u bio mléčných výrobků jde o 4 %. Nejblíže běžné spotřebě je bio ovoce a zelenina.

Podle YouGov nakoupí alespoň jednou ročně balené biopotraviny zhruba 80 % českých domácností. Na celkových výdajích za balené potraviny se ale bio podílí jen přibližně 1,4 %. Klíčem k dalšímu růstu proto není pouze získávání nových zákazníků, ale především zvýšení frekvence nákupů.

Typickými zákazníky jsou mladší domácnosti, zejména lidé do 44 let. Mezi hlavní motivace patří přesvědčení, že bio je zdravější, a snaha o šetrnější přístup k životnímu prostředí.

Cena zůstává hlavní bariérou

Ochota připlácet za biopotraviny je stále omezená. S názorem, že má smysl za bio zaplatit více, souhlasí podle Medianu jen přibližně 15 % populace. Retail proto stále více pracuje s privátními značkami a cenovou dostupností.

Řetězce jako Lidl, Tesco, dm, Albert, Billa, Rossmann nebo Košík potvrzují rostoucí zájem o bio a zároveň se snaží dostat produkty do běžného nákupního košíku. Pomáhají jim vlastní značky, širší dostupnost i začleňování bio výrobků přímo do standardních kategorií.

Roste také zájem o produkty, které kombinují bio kvalitu s dalšími benefity – například rostlinným složením, bezlepkovostí nebo vyšším obsahem bílkovin. Silné zůstávají především každodenní kategorie, jako jsou mléčné výrobky, ovoce a zelenina, snídaňové produkty, snacky a dětská výživa.

Od „zdravější volby“ k hodnotě

Další rozvoj bio trhu bude podle MZe záviset také na způsobu komunikace. Nestačí zdůrazňovat pouze zdravotní přínosy. Důležitější je vysvětlovat způsob ekologické produkce, welfare zvířat, ochranu půdy a vody a celkové dopady zemědělství na životní prostředí.

České bio tak postupně směřuje od prémiové či příležitostné volby k běžné součásti nákupního košíku. Pro další růst bude rozhodující, zda se podaří současný široký zájem proměnit v pravidelnou spotřebu – a zároveň lépe propojit českou ekologickou produkci s domácím odbytem.

Zdroj: Bio už není na okraji, stále ale nepatří do mainstreamu – Zboží a Prodej – zprávy z retailu